Miroslav Uďan

Jak jsem nepobíral startupy



Nemám moc rád slovo startup. Není to o tom, že bych nefandil všem, co se snaží podnikat, naopak jsem velmi rád za každého kdo se do podnikání vrhne, ale jsem na pozoru, pokud přede mnou někdo vypráví o tom, jak nějaký statup začíná/provozuje.

Akcelerátory, inkubátory a DnyD

Já chápu podnikání jako proces, kdy podnikatel prochází určitým přirozeným rozvojem svých zkušeností a dovedností. Učí se z chyb a úspěchů, které udělal, pragmaticky pozoruje svůj byznys, podle potřeb zlepšuje to o čem se domnívá že ho posune dál a sleduje jeho organický růst. Nejlépe od úplného začátku a tak, že si vše sám vyzkouší a promyslí. Různé akcelerátory a inkubátory, kam chodí lidi s odhodláním získat návod na rychlý úspěch a pro svůj projekt investora, který jim dá peníze na rozvoj jejich projektu, je o tyto zkušenosti ale můžou připravit a jsou pomalou, ale jistou, cestou do pekel. Proč?

Zisk až na druhém místě

Tohle je největší chyba, kterou v inkubátorech vidím. Zaměření na ziskovost není pro většinu startupistů prioritou. Peníze dostanou od jiných lidí, takže se na začátku zaměřují spíš na cool věci typu grafika webu služby (samozřejmě responzivní verze s mobilní aplikací), hitech featury, elevator pitche, positioning brandu (který ještě neexistuje), to jak prezentovat jako Steve Jobs, kdy jsou nejbližší konference (vážně, kde na to berou čas?), co mít na sobě (správný startupista je samozřejmě současně i hypster), jaký počítač používat, jak ovládnout GTD, které motivační knížky si pořídit atd. Neříkám, že to nejsou věci co je nemůžou posunout o trošku dál, ale v první řadě by je mělo zajímat, jestli jejich startup na evidenci výmolů na dálnicích, nebo cestovní kancelář pro plyšáky bude mít funkční a reálný byznys model. Ale co, vždyť Instagram taky žádný nemá a hoši od něj jsou už miliardáři :)

Až moc často si neudělají byť jen základní selskou úvahu - bude mě vůbec někdo za moje služby ochoten zaplatit? Jak velký je můj potenciální trh? Co budeme dělat až nám dojdou peníze od investorů? Opravdu se nám vyplatí svoji energii a čas věnovat na něco co nemá budoucnost?

Spoďárový skřítciNedá mi nepřipomenout spoďárové skřítky ze South parku a jejich skoro dokonalý startup. Byznys plán těchto skřítků, kteří kradli spodní prádlo, byl jednoduchý: bod 1 byl sesbírat co nejvíce spodního prádla, bod 3 představoval výsledný velký profit, jen ještě neměli moc jasno co by měl být bod 2. Nebuďte jako oni a pamatujte i na vyplnění bodu 2 :)

Cizí peníze

Plynule navazujeme na další věc - pokud má startupista "štěstí", tak získá (za nemalý podíl ve firmě) investora a tím pádem i větší obnos peněz pro svoje potřeby. Pokud nemá zkušenosti z předešlého byznysu, tak je velmi velká šance, že je rozfofruje neuváženě a neefektivně - cizí peníze se přirozeně investují jednodušeji a s menší rozvahou, než vlastní. Zbytečně velké kanceláře v centru, drahé vybavení, víc lidí než je potřeba, nevhodné marketingové kampaně atd. Místo toho, aby si s např. s PPC kampaněmi sami hráli a ladili je, tak se něco spíchne přes agenturu a dá tam nesmyslný rozpočet. Pokud by pracoval se svými penězmi, tak by jednali pravděpodobně uvážlivěji a mohli by z nich získat větší prospěch.

Chybějící zkušenosti

Neúspěchy a držkopády jsou dobrá věc. Zocelí vás a dodají vám jistotu toho, že víte co funguje/nefunguje. Pokud vám ale angel investor řekne, že reklama v novinách pro vás fungovat nebude, že je zbytečné to zkoušet, tak ho pravděpodobně poslechnete a tato rada vás před případnou zbytečnou investici zachrání. Ale co když zrovna u vás by to fungovalo? Sice byste spálili nějaké peníze, ale budete si alespoň jisti tím, že jste to vyzkoušeli. I investoři jsou jen omylní lidé :)

Vzájemný sebeklam

Startupisti se pohybují povětšinou mezi ostatními startupisty. Chodí společně na konference, potkávají se, vyměňují si zkušenosti, prezentují si navzájem svoje projekty. To určitě není nic špatného, co se však dá vysledovat je určitý společný sebeklam, kdy se startupisti mezi sebou podporují v tom ja jsou jejich produkty cool a změní svět. Podpora je super věc, ale je škoda, pokud vám člověk naproti vám neumí férově říct, jen proto, že se obává kritiky vlastního projektu, že vaše sociální síť pro křečky patrně nebude to pravé ořechové co by zamýšlení uživatelé opravdu ocenili.

Exit už na startu

Až moc startupistů má už na začátku na mysli to, jak se svým projektem, který právě rozebíhá, udělá bombastický exit a za pár let z nich budou milionáři. Pokud možno co nejjednodušeji. Takový stav mysli na začátku podnikání vede jen k tomu, že je focus zaměřený špatným směrem.

Troufnu si tvrdit, že většina ze současných úspěšných internetových podnikatelů takto na začátku o své službě nepřemýšlela. Neříkali si, že udělají něco bombasticky velikého, něco co změní svět, něco díky čemu se stanou miliardáři, to vše přišlo až poté - na začátku řešili svoje současné problémy, či problémy, které kolem sebe viděli. Jeden chtěl propojit lidi ze své univerzity, další jednoduše upravovat fotky, další prodávat boty na internetu atd. Chtěli dělat něco co je baví a co budou moct  rozvíjet, každodenně svoje dítko pilovali a díky odhodlání pak i sebrali jackpot. Na něj ale na začátku nemysleli.

Kopie, ne srdcovka

Většina startupistů má přečtené všechny success stories o zakladatelích Googlu, Facebooku, Instagramu, WhatsAppu, Zapposu apd. Vidí to jak jsou teď majitelé těchto služeb úspěšní a chtějí kráčet ve stejných šlápějích. Nejlépe tak, že je začnou kopírovat.

Proč se pouštět do vytváření dalšího Facebooku, instant messengeru, Instagramu apd. jen proto, že tyto služby jsou nyní "in"? Proč dělat další Slevomat, bez jakékoliv přidané hodnoty? Proč nemít otevřené oči a nepřemýšlet nad tím, jak vyřešit problém, který se vás nějak dotýká a na který nedokážete najít vhodné řešení? Ano, je to víc práce, ale taky vetší šance, že uspějete.

Čekání na dokonalost

Domnívám se, že nejlepší způsob jak zjistit, jestli je o moji službu zájem je prostě ji hodit mezi lvy. Udělat základní web, nejdůležitější funkce aplikace a dát svým potenciálním zákazníkům možnost už službu používat a další rozvoj už dělat s přihlédnutím na reálné problémy uživatelů. Mít vymazlenou prezentaci a naprosto perfektní službu při spuštění se málokdy podaří - proč tedy trávit rok a více vývojem a doufání v dokonalost, bez možnosti mít brzkou zpětnou vazbu od uživatelů?

Pokud tedy plánujete rozeběhnout si svůj vlastní projekt - poprosím vás jen o jedno - nesnažte se za každou cenu budovat startup, nebuďte spoďárový skřítci, prostě buďte sami sebou, řešte svoji službou reálné problémy kolem sebe a podnikejte :).

2 komentářů k článku “Jak jsem nepobíral startupy”

  • Meny

    01/05/2015 at 19:39

    přesně jak se píše, já tu startupovskou kulturu taky vůbec nemusím. Těď je to hodně cool to jo, ale to neznamen, že každou capovinu budeme hned nazývat sratup. Facebook byl startup, ti ostatní klauni ani náhodou.

  • michal pešat

    12/09/2015 at 22:44

    Musím se přiznat, že podobné články je třeba jako sůl, i když se to opakuje všude a pořád dokola, tak jsou to stále jedny z věcí, které zájemce vyřadí

Zajímá mě i váš názor. Tak neváhejte :)